Mnozí si představují, že kulturní novinář tráví většinu času v kině a ve společnosti celebrit. Jana Podskalská ale podobné představy mírní. Přiznává, že vedle filmů, o nichž je radost psát, musí během roku vidět i řadu snímků, které ji příliš nenadchnou. Přesto svou práci považuje za splněný sen. Od mládí milovala filmy a postupně se jí podařilo proměnit tuto vášeň v profesi. Kromě recenzí připravuje také rozhovory, reportáže a sleduje trendy, které hýbou současnou kinematografií. Každoroční cesta na filmový festival v Cannes patří k vrcholům její sezony. Přestože jde o jednu z nejprestižnějších filmových přehlídek světa, největší výzvou podle ní nebývá získání akreditace, ale spíše drahé ubytování. Samotný festival pak připomíná spíš maraton než společenskou událost. Za den zvládne vidět i několik filmů za sebou. A jak si je dokáže všechny pamatovat? „Jsem old school. Pořád mám u sebe bloček a svítící propisovačku,“ směje se. Na velkých světových festivalech není jednoduché dostat se k hereckým hvězdám. Romantická představa klidného rozhovoru z očí do očí podle ní ani náhodou neodpovídá realitě. Novináři jsou rádi, když se podaří urvat u některé z hvězd aspoň pár minut. „Člověk musí vystihnout krátkou chvíli, kdy nikdo nemluví, a rychle položit otázku,“ popisuje. Přesto má za sebou řadu výjimečných setkání. Za jeden z nejsilnějších profesních zážitků považuje rozhovor s režisérem Milošem Formanem. Mezi nezapomenutelné řadí také setkání s Michaelem Douglasem během karlovarského festivalu. Vedle festivalových novinek sleduje i domácí produkci. Dlouhodobě zasedá v porotě festivalu české filmové komedie a právě stav tohoto žánru ji trochu trápí. Podle ní českému filmu chybějí dobří autoři. Vzpomíná na klasiky jako byli Václav Vorlíček nebo Oldřich Lipský a věří, že jednou se objeví nová generace podobně kvalitních tvůrců. „Potřebovali bychom nové Světáky,“ říká. Součástí práce filmové kritičky jsou i negativní recenze. A ty občas vyvolají ostřejší reakce. „Většinou se ozývají ti naštvaní,“ přiznává. Za léta v oboru si ale podle svých slov vypěstovala hroší kůži. Přesto věří, že kvalitní filmová publicistika má své místo i v době sociálních sítí a influencerů. Podle ní totiž nabízí širší souvislosti a hlubší pohled, který krátké internetové komentáře nahradit nedokážou. Velkým tématem současného filmu je umělá inteligence. Debaty o ní letos zaznívaly i v Cannes. Jana Podskalská připouští, že AI dokáže filmařům i novinářům usnadnit práci, například při technických úkolech nebo zpracování dat. Nevěří ale, že by dokázala nahradit lidskou kreativitu. „Nemá naše oči ani náš prožitek,“ vysvětluje. Právě osobní zkušenost, emoce a schopnost vidět souvislosti podle ní zůstávají tím, co člověka od stroje stále odlišuje.