Opozice, většina zaměstnanců České televize a rozhlasu, odborové centrály i část veřejnosti mají jiný názor. Podle nich si chce vláda média veřejné služby podmanit, aby hlásala, co ona chce. Co si o tom myslíte vy, vážení čtenáři? Rozhodněte svými hlasy v anketě Deníku.cz. Dosud si veřejnoprávní média platíme sami, jsme jakýmisi drobnými akcionáři. Ve hře jsou tři otázky: Dělají dobře to, za co jim platíme? Dělají to hospodárně? A jsou skutečně nezávislá? Pojďme postupně. Je správné zrušit televizní a rozhlasové poplatky, jak to chce Babišova vláda? Zestátněná veřejnoprávnost O tom, zda mají veřejnoprávní média za naše peníze vysílat nákladné zábavné pořady či platit drahá autorská práva za sportovní přenosy, se vede debata desítky let. Rozhodnuta patrně v dohledné době nebude. To, že mají ČT a ČRo poskytovat objektivní zpravodajství a publicistiku, nikdo nezpochybňuje. Politici i občané kvalitu takových pořadů často kritizují. Podle průzkumů však u většiny diváků převažuje spokojenost. Z hlediska hospodaření jsou televize a rozhlas doslova černými schránkami. Nikdo nemá dostatečnou pravomoc, aby zjistil, zda si vedou dobře, či špatně. Nesmí je prověřit ani Nejvyšší kontrolní úřad. Konkrétní údaje ve smlouvách dostáváme začerněné. Lidé se dohadují, kolik asi berou televizní a rozhlasové hvězdy. Nedávno Václav Moravec zveřejnil, že pobíral hrubého kolem devadesáti tisíc, tedy řekněme dvojnásobek průměrné mzdy. Pokud je to pravda, není to mnoho. A nezávislost? Politici se snaží zejména televizi ovlivňovat až s jakýmsi fanatismem. Telefonáty, schůzky, otevřené i skryté výhrůžky – kdo prostředí zná, ví, že je to denní chleba. Ve skutečnosti je však reálný vliv politiků malý. Sněmovna a Senát sice volí Radu ČT a Radu ČRo, ale ty do obsahu nesmějí podle zákona zasahovat. Jejich pravomoc vlastně spočívá jen v možnosti jmenovat a odvolat generálního ředitele. Je tedy správné zrušit televizní poplatky, i když pak stát může (ale také nemusí) omezit svobodu televize a rozhlasu? Prosím, napište nám své komentáře na adresu nazory@denik.cz nebo na sociální sítě. Článek je součástí seriálu Černá a bílá. Argumenty pro a proti zveřejníme příští úterý, vaše názory za týden. Říká se nám, že nemáme vidět svět černobíle. Tahle rubrika jako by to popírala. Ale ne, pokud dokážeme vidět zároveň černou i bílou, koukáme barevně. Názor. Každý máme názor. Máme právo na svobodu názoru. Jenže co to je? „Žid není člověk“ je názor. A je ohavný i trestný. „Cikány do plynu“ je názor, ale také za něj můžete skončit v base. Intuitivně chápeme proč, jenže kde je ta svoboda? Necháme trestněprávní věci stranou, se shora uvedenými tvrzeními nemá cenu polemizovat. Stejně jako s někým, kdo tvrdí, že očkování proti covidu masově zabíjí, nebo že jsme jím čipováni. Nebo s někým, kdo popírá, že Rusko je agresorem a začalo válku proti Ukrajině a že ta má právo na to, aby získala zpět uloupená území. Pak jsou pře, které závisí na naší povaze, výchově či znalostech: Jestli je Bůh, nebo ne. Jestli je lepší dovolená u moře, nebo na horách. Jestli je lepší přispět na zvířecí útulek, nebo na bezdomovce, jestli je lepší punk, nebo vídeňská filharmonie, jestli je hezčí čáp, nebo ještěrka. Jestli je déšť hnusný, nebo krásný, jestli je potřeba se vyrovnat s kolonialismem i ve středoevropských podmínkách. Jestli Uber, nebo Bolt, Matuška, či Gott. A tak dále. A pak jsou spory, kde mají dobré argumenty obě strany. Kdy je zbytečné se hádat. Kdy bychom se měli pochopit navzájem a hledat nejlepší řešení. Třicet let už sleduji a píšu názory, myslím, že se v nich trochu vyznám. V rubrice Černá a bílá shrnuji věcně a logicky argumenty obou stran pře pro vás, čtenáře Deníku. Prosím, napište nám své názory do diskuze pod článkem, nebo nám pošlete postřehy či příběhy na adresu cernabila@denik.cz. Rádi je zveřejníme.