V ČLÁNKU NAJDETE: - Zázrak ze dvou květináčů - Tajemství zavlažování se skrývá pod zemí - Ollu milují kořeny - Starověký vynález funguje i dnes Mnoho zahrádkářů hledá způsoby, jak snížit spotřebu vody a zároveň udržet rostliny v dobré kondici i během horkých dnů. Jedním z řešení je takzvaná olla. Jde o neglazovanou hliněnou nádobu, která se zakopává do země a postupně uvolňuje vodu ke kořenům rostlin. Princip je jednoduchý, ale překvapivě účinný. Olla funguje na základě přirozené propustnosti porézní hlíny. Nádoba se naplní vodou a otvor se zakryje pokličkou, kamenem, nebo obráceným květináčem. Jakmile okolní půda začne vysychat, voda se přes stěny nádoby pomalu dostává ven. Rostliny si tak berou vláhu podle potřeby a nedochází k velkým ztrátám odparem jako při běžném zalévání. Už jste někdy slyšeli o zavlažovací nádobě zvané olla? Zázrak ze dvou květináčů Právě jednoduchost výroby přesvědčila Adélu Lehkou z Kounic, aby si vlastní ollu vyrobila doma. Místo drahých výrobků sáhla po běžně dostupných materiálech. Výsledek ji překvapil natolik, že se o zkušenost podělila na sociální síti Facebook s dalšími zahrádkáři. „Vyrobila jsem si vlastní ollu do záhonu a překvapilo mě, jak jednoduše to jde. Stačily mi dva terakotové květináče a silikon pro akvaristiku s atestací pro styk s pitnou vodou. Květináče jsem slepila k sobě, nechala zaschnout a vznikla nádoba, která postupně propouští vodu přímo ke kořenům,“ popsala Adéla Lehká. Podle ní je důležité, aby spodní květináč neměl otvor, případně aby byl dobře utěsněný. Hotová nádoba se následně zakopá do záhonu tak, aby nad povrchem zůstalo pouze hrdlo. Právě tím se voda dolévá dovnitř. „Ollu zahrabete do záhonu, vršek necháte kousek nad zemí, nalijete dovnitř vodu a ta se pak pomalu uvolňuje skrz porézní terakotu přímo do půdy. Rostliny si berou vláhu podle potřeby samy. Nemusíte pořád běhat s konví, voda se tolik neodpařuje a půda zůstává déle vlhká,“ vyjmenovala výhody zahrádkářka. Tajemství zavlažování se skrývá pod zemí Řada lidí podle Adély Lehké pochybuje, zda obyčejný květináč skutečně dokáže vodu propouštět. Právě zde ale bývá nejčastější omyl. Olla totiž funguje jinak, než si mnozí představují. „Zkoušela jste do olly nalít vodu a nechat ji stát venku na parapetu? Také vodu nepropustí. Kouzlo je v tom, že se musí dát do země, kde nevzniká odpar ze stran. Je samozřejmě nutné koupit klasický terakotový květináč, který není glazovaný,“ vysvětlila zahrádkářka v diskuzi na sociální síti. Podle ní bývají nejlepší starší typy poctivých terakotových květináčů vypalovaných pouze jednou. Některé moderní výrobky mohou být méně propustné. „Ideální je najít si ve svém okolí někoho, kdo vám vyrobí hliněnou nádobu přímo podle vašich potřeb,“ dodala Adéla Lehká. Výhodou systému je výrazná úspora vody. Odborné zdroje uvádějí, že oproti klasickému zalévání lze v závislosti na podmínkách ušetřit i více než polovinu spotřebované vody. Voda totiž směřuje přímo ke kořenům a neztrácí se odparem z povrchu záhonu. Ollu milují kořeny Zkušenosti dalších zahrádkářů ukazují, že domácí výroba olly má mnoho podob. Někdo používá klasické květináče, jiný si systém přizpůsobuje podle velikosti záhonu nebo skleníku. „Z hlíny koukají jen horní malinké pomalované květináčky od dětí (fotografii najdete nahoře v galerii; pozn. red.). Ty fungují jako trychtýř, aby to šlo dovnitř lépe nalít. Objem máme asi šest až osm litrů. Už jsou v hlíně a fungují,“ popsala svou zkušenost Kateřina Hejná. Podobně spokojená je také Jarmila Řezníčková, která používá vlastnoručně vyrobené olly už několik sezon. Podle ní se systém osvědčil zejména během suchých období. „Už třetím rokem používám slepené květináče. Mám hodně staré a manžel mi udělal v tom vrchním větší díru, takže se mi dobře dolívá voda. Vždy na podzim, když je vytahuji ze záhonu, jsou nádoby krásně porostlé kořeny rostlin. Vím tedy, že to funguje,“ uvedla spokojená uživatelka. Doba, po kterou voda v nádobě vydrží, závisí především na počasí, velikosti nádoby a množství rostlin v okolí. Zatímco během extrémních veder může být potřeba doplnit vodu už po dvou dnech, za mírnějších podmínek vydrží zásoba i celý týden. Starověký vynález funguje i dnes Přestože se o ollách v posledních letech mluví jako o novince, jejich historie sahá tisíce let do minulosti. Podobné nádoby používali už zemědělci v suchých oblastech Asie, Afriky i Jižní Ameriky. Důvod byl prostý: olly umožňovaly pěstovat plodiny i tam, kde byla voda vzácná. Dnes se tento starý princip vrací do módy hlavně mezi pěstiteli zeleniny, majiteli vyvýšených záhonů a zahrádkáři, kteří chtějí omezit každodenní zalévání. K létu patří více času na zahradě. Zjistěte ve videu, co zasadit, aby vás neobtěžoval otravný hmyz: