Do objemu dvojice supernafouknutých exoplanet TOI-791 b a TOI-791 c se Země vejde více než tisíckrát. Jsou tedy srovnatelně velké s Jupiterem, dokonce i trochu větší. Přesto mají hustotu menší než cukrová vata. Nová zjištění publikoval mezinárodní tým vědců ve studii v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. „Staly se tak nejlehčími známými planetami své velikosti. Hustotou jsou také srovnatelné s hrudkou čerstvé holící pěny,“ sdělil pro ABC News astronom George Dransfield z Oxfordské univerzity. Od cukrové vaty, s níž je lze s nadsázkou srovnat, se planety liší zbarvením. „Mohou být modré, nebo bílé. Závisí to na tom, zda je zrovna obloha zatažená,“ prozradil Dransfield. Dodal, že se pravděpodobně skládají z vodíku a helia. Složení atmosfér dvojice supernafouknutých exoplanet vědci musí teprve potvrdit. K další analýze využijí přístroje umístěné na Vesmírném dalekohledu Jamese Webba. „Představují hádanku, kterou musíme vyřešit. Pomohou odhalit více informací o vzniku superobřích světů,“ prohlásil Jon Jenkins, který je vedoucím vědeckým pracovníkem Centra pro zpracování vědeckých dat v Amesově výzkumném středisku amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Vzácný objev dvou obrů v jednom systému Dvě nadýchané exoplanety zachytili astronomové prostřednictvím družice Tess NASA. Podle Jenkinse se jednalo o překvapivý objev. Světy, které nejspíš vznikly společně, obíhají kolem hvězdy v souhvězdí Létající ryby. Přitom na sebe vzájemně gravitačné působí. S využitím znalostí o jejich oběžných drahách vědci dokázali vypočítat hmotnost exoplanet. Od Země jsou vzdálené 1110 světelných let. Jeden světelný rok přitom představuje asi 9,7 bilionu kilometrů. Vědci vysvětlují, co jsou supernafouknuté planety: Supernafouknuté planety považují experti za vzácné. Objevili jich zatím méně než čtyřicet – z celkově více než 6300 nalezených a potvrzených exoplanet. „Spatřit rovnou dvojici v jediném hvězdném systému bylo tedy výjimečné,“ doplnil Dransfield. Jak vznikají planety s hustotou pěny? Vědci mají teorii Jak supernafouknuté planety vznikají, zůstává záhadou. „Zatím to neumíme jasně vysvětlit. Máme před sebou spoustu práce, abychom zjistili víc,“ uvedl pro CBC matematik Antoine Petit z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum, který se podílel na výzkumu. Experti z Oxfordské univerzity doplnili, že jedna z teorií se opírá o atmosféry bohaté na vodík a helium. Tyto látky tvoří významnou část celkové hmotnosti světů. Obří plynné obálky exoplanet se mohly vytvořit v době, kdy se tato tělesa formovala daleko od své mateřské hvězdy v chladných oblastech protoplanetárního disku. Tam se plyny ochladily a rychle se shromáždily kolem pevného jádra. Mizející exoplaneta i sopečný svět Mimo Sluneční soustavu se nachází spousta pozoruhodných světů. Webbův teleskop loni spatřil mizející exoplanetu kroužící v obyvatelné zóně blízko Země. Ještě dříve NASA objevila svět o velikosti modré planety, na kterém trval rok pouze několik pozemských hodin. Americká agentura také spatřila sopečnou planetu připomínající ohnivou kouli, která se taví zevnitř. Astronomové našli i obří planetu, která by neměla vůbec existovat. A Webbův teleskop také odhalil i jinou exoplanetu páchnoucí jako zkažená vejce. Supernafouknuté planety - Exoplanety se vyznačují násobně nižší hmotností než Země, ale poloměrem přesahujícím Neptun. Mají extrémně nízkou hustotu. - Mezi známé supernafouknuté exoplanety patří například světy obíhající hvězdu Kepler-51. Zdroj: Caltech