Zákon schválil čínský parlament letos v březnu. V platnost vstoupil ve chvíli, kdy si Komunistická strana Číny připomínala 105. výročí svého založení. Prezident Si Ťin-pching při této příležitosti vyzval k posilování soudržnosti všech etnických skupin v zemi, informovala stanice CNN. Co konkrétně zákon nařizuje Nový zákon zakazuje jednání, které narušuje etnickou jednotu mezi 56 oficiálně uznávanými etnickými skupinami Číny. Nejpočetnější z nich jsou Chanové, kteří tvoří přes 90 procent obyvatel země. Pravidla stanovují, že školy a státní instituce musí jako hlavní jazyk používat mandarínštinu. Výuka mandarínštiny je povinná už od předškolního věku a po celou střední školu. Dříve přitom mohli žáci studovat velkou část osnov ve vlastním jazyce, včetně tibetštiny, ujgurštiny nebo mongolštiny. Peking teď ovšem argumentuje tím, že znalost mandarínštiny zlepší pracovní vyhlídky mladé generace z menšinových skupin. Zákon také klade důraz na silný pocit sounáležitosti s čínským národem, stát podporuje kulturní instituce v pořádání akcí, které připomínají čínskou historii a národní prosperitu. Rodiče jsou vedeni k tomu, aby své děti vychovávali k lásce ke Komunistické straně Číny a čínskému lidu. Legislativa přitom zavádí i podporu smíšených mezietnických manželství a přestavbu čtvrtí tak, aby v nich žily společně různé etnické skupiny – oficiálně kvůli integraci, kritici však tento krok označují za zásah do tradičních komunitních vazeb menšin. Míří i za hranice Číny Kontroverzi vyvolává především článek 63, podle kterého mohou být za porušení zákona odpovědné i osoby a organizace mimo pevninskou Čínu, pokud jejich jednání narušuje etnickou jednotu. Čínští představitelé na tiskové konferenci Státní rady 24. června potvrdili, že části zákona považují za platné i za hranicemi země. Významní aktivisté v zahraničí, jejichž rodiny zůstaly v Číně, tak mohou podle kritiků čelit dopadům svého působení na své blízké. Zmiňují také možné komplikace při návratu do země. Mezinárodní reakce Kritika se objevila už v přípravné fázi zákona. Experti z OSNv dopise z dubna uvedli, že může mít dopady na jazykovou, kulturní a náboženskou autonomii etnických komunit, včetně Tibeťanů, Ujgurů a Mongolů, a upozornili na riziko přeshraniční represe. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k přehodnocení zákona. Podle něj může dále omezit svobodu jazyka, vzdělávání, náboženského vyznání, kultury, projevu i shromažďování, napsal The Guardian. Silný nesouhlas vyjádřil i Tchaj-wan. „V budoucnu se mohou terčem zákona stát lidé z jakékoli země, pokud jejich slova nebo činy nebudou pro Čínu přijatelné,“ upozornilo tchajwanské ministerstvo zahraničí. Tchajwanský prezident William Laj Čching-te ve středečním projevu také vyzval tchajwanské občany, aby byli poté, co zákon vstoupil v platnost, opatrní při cestě do Číny nebo pobytu v ní. Kriticky se vyjádřili i američtí senátoři, kteří ve společném prohlášení varovali před snahou Pekingu legitimizovat přeshraniční represe. „Hluboce nás znepokojují pasáže zákona, které vyžadují ideologickou loajalitu ke Komunistické straně Číny a umožňují postihovat i lidi mimo její území,“ uvedli. Zástupci ujgurských a tibetských komunit mezitím vyzvali demokratické státy, aby na Čínu vyvinuly tlak a požadovaly zrušení zákona. Obávají se, že jeho skutečným cílem je postupné vymazání identity menšinových národů a jejich začlenění do jediné, státem definované čínské identity. „Aktivity, které dnes v Číně nesou vysoké riziko, například podpora menšinových jazyků nebo dokumentování porušování lidských práv, mohou být novým zákonem postihovány ještě tvrději,“ konstatovala zástupkyně regionálního ředitele Amnesty International Sarah Brooksová. Peking kritiku odmítá Peking dlouhodobě odmítá, že by práva etnických menšin porušoval. Tvrdí, že jeho politika přináší bezpečnost, ekonomický rozvoj a lepší životní podmínky pro všechny obyvatele země bez ohledu na jejich původ. Opatření v regionech s početnými menšinami podle čínských představitelů pomáhají předcházet extremismu a separatismu. Náměstek ministra spravedlnosti Chu Wej-lie minulý týden prohlásil, že možnost postihovat jednání v zahraničí je legitimní, zákonná a nezbytná. A uvedl, že zákon odpovídá základním normám mezinárodního práva v oblasti ochrany státní suverenity. Kořeny současné politiky vůči menšinám Nový zákon navazuje na roky trvající politiku, kterou Si Ťin-pching prosazuje vůči menšinám, jako jsou Tibeťané a Ujguři. Ústava i řada zákonů přitom po celou dobu vlády strany oficiálně garantovaly etnickým menšinám zvláštní postavení – od autonomních oblastí přes právo na výuku v mateřském jazyce až po výjimky z politiky jednoho dítěte. V praxi ale Čína tuto autonomii postupně omezovala už dlouho před nástupem Si Ťin-pchinga, a to zejména v Tibetu a Sin-ťiangu, které Peking dlouhodobě považuje za bezpečnostně citlivá pohraniční území. Podle BBC se situace zhoršila po tibetských protestech v roce 2008 a násilnostech o rok později v Sin-ťiangu, kde žije většina ujgurské menšiny. Od té doby čínské úřady přistoupily k výrazně tvrdší bezpečnostní politice.