Evropská komise zkoumala celkem 132 výrobků z různých kategorií oděvů včetně topů, dětského oblečení, sportovního oblečení a nočního prádla. Jednalo se o oblečení z vlny, bavlny a směsí vláken. Většina byla zakoupena v kamenných obchodech a 28 jich pocházelo z e-shopů. Testování provedené v akreditované laboratoři v Itálii ukázalo, že 37 procent oděvů nesplňuje pravidla EU pro označování textilií. Nejvíc chybných údajů bylo u textilu označeného jako směs přírodních a syntetických vláken - 64 procent z nich obsahovalo nepřesnosti. Online nákupy si také vedly hůř než položky zakoupené v obchodech. Levnější polyester místo akrylu Nejvyšší chybovost našli kontroloři u šálů, svršků a dětského oblečení, přičemž nevyhovělo 80 %, 54 % a 25 % vzorků z příslušné kategorie. Některé oděvy obsahovaly jiné, levnější materiály než ty uvedené na štítku, například polyester místo akrylu. Mnoho výrobků, zejména dovážených ze zemí mimo Evropskou unii, také postrádalo základní informace o výrobci, což pak ztěžuje vymáhání nápravy či stažení z trhu. Kontroloři Komise zdůraznili, že zavádějící informace poškozují spotřebitele, narušují spravedlivou hospodářskou soutěž a ztěžují recyklaci, která vyžaduje přesnou identifikaci vláken. Češi mají rádi levné oblečení Při nákupu oblečení by kupující měli zbystřit u velmi nízkých cen nebo nabídek, které se zdají být mimořádně výhodné, a dávat přednost výrobkům, jejichž štítek uvádí také jméno výrobce, jeho adresu nebo internetové stránky. Právě pro Čechy je při koupi oblečení často rozhodující nízká cena, jež vítězí nad kvalitou. Ne vždy tomu tak bylo, ale spotřebitelské chování se změnilo po roce 1989. „Začaly u nás vznikat první vietnamské tržnice a spotřebitel se začal při nákupu rozhodovat podle jiných hodnot, ve kterých hraje rozhodující roli cena,“ připomíná Jiří Česal z Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK). Ochrana před nekalou konkurencí Textil, který se prodává na maloobchodním trhu v Evropě, pochází ze 73 procent dovozu. „Spotřebitelé i podniky potřebují vědět, že štítky na oblečení, které kupují, poskytují pravdivý obraz o jejich materiálovém složení. Kontroly pomáhají zajistit, aby spotřebitelé dostali to, za co platí, a chránit podniky před nekalou konkurencí,“ uvedla Vanessa Capurso z Generálního ředitelství Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky. Evropská komise vydala v roce 2022 Strategii pro udržitelné a oběhové výrobky. Na jejím základě chystá pravidla pro lepší přehlednost na trhu, dohledatelnost původu výrobků až k základnímu materiálu a motivaci výrobců k recyklaci vyřazeného textilu. Novinkou bude digitální pas oblečení Napřesrok by měl začít fungovat takzvaný digitální pas výrobku, kterým budou muset výrobci oblečení opatřit. Doloží v něm mimo jiné to, z jakých materiálů ho vyrobili. Podrobnosti o tom, co přesně by měl digitální pas obsahovat, Brusel teprve chystá. Některé luxusní značky už takový digitální pas používají, zejména kvůli tomu, aby doložily, že výrobek není padělek. Digitální pas má například podobu QR kódu nebo elektronického čipu, který lze skenovat telefonem. I když jde o nařízení z Bruselu, některé módní značky si k němu našly marketingovou cestu, Například klenotnictví Bulgari k informacím o výrobě šperku přidává návod na péči, Dior rovnou připojuje nabídku příští kolekce oblečení či obuvi.