Článek „Chceme Německo znovu postavit na nohy. Teď je jasné, že je to i možné,“ prohlásil kancléř Friedrich Merz po koaličním jednání, na kterém se vládní strany dohodly na podobě zásadních reforem. V první řadě chtějí ulevit středně- a nízkopříjmovým domácnostem. Německo totiž vedle řady systémových problémů a stagnujícího exportu trápí i domácí spotřeba. Němci se vyhýbají větším nákupům a důvěra ve spotřebu je utlumená. Vláda jim chce i proto zajistit více volných peněz, které by mohly nákupy a konzum podpořit. Úlevy se zavedou ve dvou vlnách a naplno by měly platit od roku 2028. Rodině se dvěma dětmi, která si před zdaněním vydělá v přepočtu 1,4 milionu korun ročně, by měly reformy přinést úsporu více než 14 tisíc korun. Z příjmů jí tak zůstane nejméně jedno procento navíc. Postupně se má zvýšit i rodičovský příspěvek a ministr financí Lars Klingbeil vzkázal, že na podzim bude představený další balíček úlev. Ty současné zatíží rozpočet zhruba o 10 miliard eur ročně – v přepočtu skoro čtvrt bilionu korun. Německý svaz daňových poplatníků ale návrh kritizuje. Podle něj přinese lidem jen zanedbatelné úspory a velká část úlev je vlastně jen kosmetická. Více než polovinu z vynaložených prostředků má stát vydat tak jako tak, protože ze zákona musí kompenzovat dopady inflace. „Koaliční výbor si tímto způsobem zkrášluje vlastní neúspěch. Možná to na chvíli zachrání koalici, ale nezachrání to Německo jako místo pro podnikání,“ vzkázal šéf svazu Reiner Holznagel. Vládní sliby, že lidé pocítí větší daňové úlevy, podle něj zůstanou nesplněné. Koalice složená z konzervativní CDU/CSU a sociálně-demokratické SPD se v řadě ideových otázek rozchází a dlouho hledala kompromisy. Velkou otázkou bylo, z čeho chce stát úbytek příjmů vykrýt. Sociální demokraté díky tomu prosadili jedno ze svých klíčových témat, a Německo tak mírně zvýší daně pro tu nejbohatší část společnosti. Lidé, kteří vydělávají v přepočtu nad 6,8 milionu korun ročně, budou odvádět až 47 procent svého příjmu. Doteď to bylo maximálně 45 procent. Koalice sice probírala i další možnosti, jak zátěž těch nejmovitějších ještě zvýšit – například tvrdším přístupem k úlevám za služební vozidla anebo k dědické dani – konzervativci ale na tyto věci sahat nehodlají. Firmám odpadne část papírování a problémy se simulanty Merzův kabinet chce zároveň usnadnit podnikání. To v Německu výrazně brzdí i velká míra byrokracie, která by se měla částečně omezit. Odpadne tak řada procesů, ve kterých úřady požadují složitou dokumentaci. Zjednodušit by se mělo i samotné daňové přiznání. Německo by zároveň mělo slevit z ochrany osobních údajů. Spolková republika totiž k této otázce přistupovala opravdu tvrdě a má mnohem přísnější podmínky, než jaké ukládá Evropská unie a její regulace GDPR. Pravidla by se měla zmírnit a Berlín se do budoucna spokojí jen s minimem, které stanovuje právě GDPR. Zároveň se zostří dohled nad možným zneužíváním sociálních dávek a využíváním různých kliček k jejich získání. Například zaměstnanci, kteří chtějí čerpat neschopenku, budou muset hned první den předložit lékařskou zprávu. Doteď se obešli i bez ní a zdravotní volno si mohli zařídit čistě jen po telefonu. Německé firmy budou mít zároveň volnější ruce při náboru nových zaměstnanců. Smlouvy na dobu určitou budou moci uzavírat až na dvojnásobně delší lhůtu než doteď. Nyní to byly maximálně dva roky. Friedrich Merz podle svých slov nemá přesný odhad, nakolik reformy pomůžou ekonomice. Je prý ale přesvědčený, že jí dají pozitivní impulz. A tím paradoxně pomůžou jeho vlastní vládě, která i kvůli dlouhému čekání na změny čelí rekordní nedůvěře voličů, ze které těží Alternativa pro Německo. „Teď už hlavně nikdo nesmí zatáhnout za ruční brzdu,“ okomentoval reformy předseda svazu zaměstnavatelů Rainer Dulger. Podle něj se koalice vydává správným směrem a Dulger ji nabádá, aby z něj v budoucích jednáních neslevila. Tlak zejména na sociální demokraty ale zůstává obrovský. Odbory, které jsou s SPD úzce provázané, avizované změny kritizují. Vítají sice úlevy pro domácnosti, ale pravidla o neschopenkách a o delších smluvních lhůtách označují za „útok na práva pracujících“. „Můžu leda apelovat na zaměstnavatele: Vaše přání se splnila, tak si přestaňte stěžovat a konečně se začněte starat o zajištění pracovních míst v této zemi,“ vzkázala první předsedkyně průmyslových odborů IG Metall Christiane Bennerová. V příštích měsících budou vládní strany muset rozhodnout taky o důchodové reformě, ve které půjde o dlouhodobou udržitelnost celého sociálního systému. Téma, které je pro voličskou základnu SPD mimořádně citlivé a spory v koalici by mohlo prohloubit. Tým nezávislých expertů už pro vládu vypracoval konkrétní návrh, jak dilema vyřešit: stát má Němce motivovat, aby pracovali déle, šetřili si na kapitálových trzích a nepočítali jen s vysokými penzemi od státu. Formálně by se věková hranice pro odchod do důchodu nezvýšila, ale lidé by k ní přistupovali flexibilně. Německo si vypomůže i založením mnohamiliardového investičního portfolia, ze kterého bude odčerpávat výtěžky a posílat je do penzijního systému. Ten ale zdaleka nepokryje všechno a stát musí sáhnout ke všem dostupným nástrojům. Včetně daní. Odbory, které jsou s SPD úzce provázané, nicméně radikální změny odmítají.