Štědrá renta pro úředníky EU v centru kritiky. Jen na důchody jdou ročně miliardy eur a náklady porostou DŮCHODY EVROPSKÝCH ÚŘEDNÍKŮ Plány šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na růst počtu úředníků se stávají předmětem ostrého sporu v rámci jednání o unijním rozpočtu. Rakousko totiž upozornilo, že kromě okamžitých nákladů při náboru stoupnou i náklady na výplatu penzí. Na ty totiž už nyní EU vydává skoro 3 miliardy eur ročně a částka má podle prognóz dále růst až do 40. let, ukazují oficiální data. Výdaje na penze bývalých zaměstnanců evropských institucí už v posledních letech výrazně vzrostly. Zatímco v roce 2021 činily podle údajů Evropské komise 2,2 miliardy eur, o tři roky později už dosáhly 2,9 miliardy eur. Prognóza, kterou si sama Komise nechala vypracovat, počítá s dalším růstem až do poloviny 40. let tohoto století. Teprve poté by měly začít náklady na ně postupně klesat. Evropská komise dnes zaměstnává přibližně 33 tisíc lidí, další desítky tisíc pracují v evropských agenturách a ostatních institucích EU. Předsedkyně Evropské komise nyní navrhuje vytvořit dalších 2 500 pracovních míst, což vyvolalo odpor několika členských států. Německý státní tajemník pro evropské záležitosti Gunther Krichbaum označil návrh za nepřijatelný v době, kdy „si všichni musí utahovat opasky“. Připomněl, že samotné Německo plánuje do roku 2029 snížit počet státních zaměstnanců o osm procent. Ještě ostřeji vystoupila rakouská ministryně pro evropské záležitosti Claudia Bauerová. Podle ní nová pracovní místa neznamenají jen okamžité náklady na platy, ale také dlouhodobé závazky právě v podobě penzí. Ty by podle ní mohly do roku 2073 zvýšit náklady evropských daňových poplatníků nejméně o jednu miliardu eur. Ministryně přitom odkazovala na studii, kterou si nechala vypracovat sama Evropská komise. Ta předpokládá, že počet příjemců penzí v systému PSEO v příštích desetiletích vzroste přibližně o 40 procent. Roční výdaje by měly kulminovat kolem roku 2044 na úrovni 3,2 miliardy eur. Model pracuje s cenovou hladinou roku 2023, aby bylo možné dlouhodobě porovnávat vývoj bez vlivu inflace. Výsledná částka tak bude vyšší. „Zaměstnanci EU přispívají jednou třetinou ročních nákladů na důchodová práva, která nabývají každý rok. Tato práva se hromadí v průběhu jejich kariéry. Výsledný důchod se v závislosti na každé individuální situaci pohybuje od 18 % konečného základního platu po 10 letech služby až do maximální výše 70 % po 38 až 39 letech služby,“ upřesnil fungování systému pro Echo24 mluvčí zastoupení Evropské komise v ČR Václav Lebeda. Platy zaměstnanců evropských institucí v posledních letech výrazně rostly. Neurčují je politici, ale automatický valorizační mechanismus založený na výpočtech Eurostatu. Od začátku roku 2022 se mzdy zvýšily přibližně o 22,8 procenta. Výše odměn se výrazně liší podle pracovního zařazení. Smluvní zaměstnanci na nejnižších pozicích začínají přibližně na 2 600 eurech hrubého měsíčně. Stálí úředníci v administrátorské kategorii AD5, kam zpravidla nastupují absolventi vysokých škol po úspěšném výběrovém řízení, pobírají základní plat přes 6 000 eur měsíčně. Ve vyšších administrátorských třídách se základní mzda běžně pohybuje mezi 10 000 a 18 000 eury měsíčně, zatímco generální ředitelé a další vrcholní úředníci pobírají přes 20 000 eur měsíčně. K základnímu platu se navíc připočítávají různé příplatky, například za práci mimo domovský stát nebo podle rodinné situace. Původně však penze měly být ještě štědřejší. V roce 2013 došlo k rozsáhlé reformě penzijního systému EU. Roční přírůstek za odpracovaný rok byl původně vyšší než 1,8 %. Reforma postupně pak také zvýšila standardní věk odchodu do důchodu z 63 let na 66 let a u nově přijímaných zaměstnanců na 67 let. Odkazovaný model vypracovaný pro Evropskou komisi byl vypracován za účelem zjištění úspor, které EU získala úpravou penzijního systému. Úspory model odhadl na 31,5 miliardy eur za 50 let, v případě navýšení úředníků o 2 500 by dlouhodobá úspora byla o miliardu menší. Model také využívá jinou metodiku než aktuální rozpočet EU, čísla se tak mohou mírně lišit.