Do okna chatbota stačí jen říci nebo napsat otázku či popsat problém a za pár vteřin pomocník odpoví. Chatboti jako ChatGPT, Gemini nebo Claude se rychle stali běžnou součástí života. Jejich velkou výhodou je, že jsou vždy při ruce, v telefonu, jejich odpověď přichází rychle a nechtějí za ni žádné peníze. „S chatbotem řeším pleť, depilaci, hubnutí, ale i potíže v kolektivu v práci a nedávno jsem s ním komunikovala mateřské znaménko,“ popisuje dvaadvacetiletá Jana z Prahy. Na otázku, proč raději nevyužila služeb například nutričního specialisty nebo dermatologa v případě kožního problému, odpovídá, že by se musela objednávat, dlouho čekat na termín a v případě nutriční poradkyně pak za její služby také zaplatit. „Vím, že chatbot je naučený robot, který sbírá a vyhodnocuje informace, ale vždycky mi dobře poradí a je velmi opatrný,“ dodává s tím, že u mateřského znaménka jí řekl, ať ho sleduje a při jakékoli změně zajde ke kožnímu lékaři. Kritické myšlení je základ komunikace A rozhodně tady nejde o ojedinělý případ. Zdravotní a související témata jen s ChatGPT podle společnosti OpenAI, která stojí za jeho vývojem, na celém světě konzultuje 40 milionů uživatelů každý den. Při zahrnutí i dalších platforem jako Geminy nebo Claude může jít podle odhadů až o 80 milionů uživatelů, kteří chatbotovi za dobu trvající 24 hodin podají otázku. „Chatboti díky své dobré dostupnosti a rychlosti pozitivně ovlivňují i rozpočty domácností. Člověk musí ale i kriticky myslet, aby jim nenaletěl na nějakou hloupost,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera. „U provozních položek ale mohou pomoci. Což platí obecně pro celou umělou inteligenci, kterou používáme dnes jako samozřejmost. Jsou to například srovnávače cen. I když i tady musí člověk kriticky myslet a vědět, že i srovnávače vydělávají peníze, a tak upřednostňují ve svých srovnáních ty firmy a produkty, s nimiž nějakým způsobem komerčně spolupracují,“ dodává. Výše uvedené platí pro výběr hypotéky, investičního fondu, pojištění a pak samozřejmě i zboží, jako je třeba zmíněná kosmetika. Chatbot poradí, ale není odborníkem na zdravotní péči Avšak ani konzultace s chatboty není podle odborníků bez rizika. Jejich nástup přitom mnohdy předběhl dobu, tvrdí s tím, že lidé by se s nimi měli nejprve učit pracovat. Při hovoru s nimi hodně záleží například na způsobu položení otázky i na výkladu samotné odpovědi. Další, co by si u nich měli lidé uvědomit, je to, že ani speciálně vycvičený chatbot není ověřeným odborníkem. A za jeho doporučení nenese nikdo odpovědnost. Obezřetnost se vyplatí hlavně u zdravotních témat. „AI může být skvělý pomocník pro vysvětlení složitých termínů, nesmí však být primárním zdrojem informací. Lékař pracuje jiným způsobem. Velkým rizikem u AI může být také sdílení citlivých osobních údajů, které tam lidé zadávají,“ vysvětluje David Zogala, místopředseda pro vzdělávání České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně. Při komunikaci s chatboty se podle něj mají lidé vyvarovat zadávání osobních údajů do chatovacího okna. Určitě do něj nezapisovat ani nediktovat jméno, příjmení, datum narození, konkrétní zaměstnání. Ani to, s jakými nemocemi se léčí či jaké léky užívají. A už vůbec tam nenahrávat zdravotní dokumentaci ani lékařskou zprávu. Tyto informace do běžně dostupných AI aplikací rozhodně nepatří. S chatboty je třeba hovořit vždycky anonymně.