Elektronická evidence patřila dlouh k nejvýbušnějším ekonomickým tématům v Česku. Pro část podnikatelů i současnou sněmovní opozici byla symbolem zbytečné kontroly. Pro ANO a současnou ministryni financí Alenu Schillerovou naopak představovala nástroj, jak omezit krácení daní a narovnat podmínky na trhu. Vnést do debaty konkrétní čísla se nyní pokouší nová studie Centra veřejných financí. První verze systému (EET 1.0) podle analýzy zvýšila výběr daní o 7,6 miliardy korun ročně. Největší část připadla na DPH, kde šlo o 6,7 miliardy. Daň z příjmu právnických osob přidala dalších 700 milionů a daň z příjmu fyzických osob zhruba 200 milionů korun. „EET opravdu mělo ty dopady, které si stanovilo za cíl, vedlo k vyššímu výběru daní a vedlo k omezení šedé ekonomiky a k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedl ekonom Matěj Bajgar. Necílí jen na malé ryby Výsledky studie zároveň ukazují, že EET není rozhodně jen nástroj zaměřený především na malé podnikatele a firmy. Nejvýraznější procentní nárůst vykázaných tržeb se sice objevil ve stravování a ubytování, tedy v odvětvích, která byla do systému zapojena jako první. U stravovacích služeb šlo podle výpočtů o více než pětinový nárůst obratu pro účely DPH, u ubytovánípak o zhruba třináct procent. Největší peníze ale podle výzkumu neležely tam. Hlavní rozpočtový efekt vznikl v maloobchodu a velkoobchodu. Tam byl procentní nárůst nižší, většinou v jednotkách procent. Vzhledem k velikosti těchto odvětví ovšem znamenal ve výsledku mnohem vyšší částky. „Malá změna ve velkém sektoru tak přináší státu víc než prudší skok v menší části ekonomiky,“ vysvětlil Bajgar. EET 1.0 se začala zavádět v prosinci 2016 pro restaurace a ubytování. Od března 2017 se rozšířila na maloobchod a velkoobchod. V roce 2020 byla kvůli rozhodnutí Ústavního soudu a pandemii přerušena a od ledna 2023 zrušena úplně. Na většinu ekonomiky se tak původní evidence nikdy nevztahovala. Právě to má změnit nová EET 2.0. Počítá se s tím, že by od roku 2027 platila pro všechny sektory najednou. Evidovat by se měly hotovostní i bezhotovostní platby uskutečněné v osobním kontaktu se zákazníkem. Systém má být jednodušší než dříve: bez povinného tisku účtenky a s bezplatným softwarem od Finanční správy. Dvojnásobný přínos pro stát Odhadovaný přínos nové verze vychází na 13,9 miliardy korun ročně. Z toho by 11,9 miliardy tvořila DPH, 1,5 miliardy daň z příjmu právnických osob a půl miliardy daň z příjmu fyzických osob. Podobně vychází i propočet ministerstva financí, který dopad EET 2.0 odhaduje na 14,4 miliardy korun. Zavedení systému ale může oslabit podoba výjimek. Největší pozornost poutá takzvaný režim EET OFF, který by části podnikatelů umožnil evidenci legálně nepoužívat. Podle návrhu by se týkal podnikatelů v prvním pásmu paušální daně, kteří by platili měsíční příplatek 1 400 korun. Takto nastavená výjimka může být podle Centra veřejných financ příliš široká a v praxi obtížně kontrolovatelná. Sporné jsou i další úpravy připojené k návrhu. Patří mezi ně snížení DPH na nealkoholické nápoje podávané v restauracích z 21 na 12 procent. Takový krok by podle odhadů stál veřejné rozpočty asi 700 milionů korun ročně a zároveň by vytvořil další výjimku v už tak složitém systému DPH. Stejný nápoj by měl jinou sazbu podle toho, zda si ho zákazník koupí v obchodě, nebo v restauraci. Návrh zahrnuje také osvobození spropitného od daně do určité výše, návrat školkovného, slevy na studenta nebo zrušení zastropování volnočasových benefitů. Tyto změny však s evidencí tržeb přímo nesouvisejí a mohou z návrhu udělat širší balík daňových úlev s výraznými náklady.