Peníze mizí v mobilu: proč utrácíme víc, než si myslíme Když jsou peníze jen čísla na displeji, snadno ztrácíme jejich reálnou hodnotu. Bezhotovostní platby a trendy na sociálních sítích mění finanční návyky a mohou prohlubovat finanční úzkost. Kdy končí finanční dětství a jak získat klid? V novém rozhovoru odpovídá Maria Šimůnková z organizace Nekrachni. Když jsou peníze jen čísla na displeji Bezhotovostní platby a finanční aplikace zjednodušily každodenní život, ale zároveň změnily to, jak vnímáme hodnotu peněz. Když platíme kartou nebo mobilem, mizí fyzický moment „ztráty“, který u hotovosti přirozeně zpomaluje rozhodování. Výsledkem je, že utrácení může být méně kontrolované a snadněji sklouznout do automatického režimu. Mozek jednoduše hůř vnímá, kolik peněz skutečně odchází. Finanční dětství končí, když zjistíte, kolik stojí máslo „Finanční dětství je období, kdy nemusím řešit existenční finanční otázky. Rodiče se starají o to, že mám kde bydlet a co jíst. Jak vždy říkám, jakmile se od nich odstěhuji, zjistím, kolik stojí máslo,“ popisuje Maria Šimůnková z Nekrachni ten moment, kdy mladý člověk poprvé narazí na realitu dospělého světa. Podle ní česká společnost obecně neumí o penězích mluvit otevřeně, což se negativně přenáší i do škol. U rodinné večeře se finance často neprobírají a málokdo z mladých ví, kolik jeho rodiče reálně vydělávají. Ve školách pak finanční gramotnost často klouže jen po povrchu, protože samotní učitelé nemají v této oblasti dostatečnou přípravu a chybí jim komfort tato témata před studenty otevírat. Past digitálních peněz a stereotyp jménem „girl math“ Moderní technologie nám život usnadňují, ale naši psychiku mohou i tak trochu mást. Sociální sítě sice dělají z financí trendy téma, podle Marii Šimůnkové je to ale dvousečná zbraň. Fenomény jako „girl math“ (které s nadsázkou obhajují iracionální utrácení žen – pozn. red.) vnímá silně kriticky. „Tyto trendy sice otevírají debatu, ale nelíbí se mi, že zlehčují to, jak ženy přemýšlejí o financích. Pořád nás to staví do pozice těch méně finančně gramotných a méně soběstačných, s čímž osobně zásadně nesouhlasím,“ upozorňuje Šimůnková v podcastu. „Shopping hauls“ a tlak na spotřebu u mladých Skutečný problém dnešní digitální doby vidí expertka spíše v takzvaných „Shopping Hauls“ (videích, ve kterých influenceři ukazují obrovské hromady bezhlavě nakoupeného oblečení a kosmetiky – pozn. red.). Tyto formáty totiž agresivně podporují masivní konzumerismus. Obrovský tlak to vytváří zejména na středoškoláky, kteří teprve hledají svou identitu. „Vzpomínám si na svá středoškolská léta. Tlak zapadnout do kolektivu je obrovský a dnes se silně propisuje právě skrze materiální věci. Mladí mají pocit, že když nebudou mít tyto trendy boty nebo konkrétní oblečení, nebudou mít přátele. V tomhle prostředí je pro dospívající extrémně těžké si uvědomit, co vlastně sami chtějí,“ popisuje Šimůnková s tím, že u vysokoškoláků už tento materiální tlak na status naštěstí opadá. Organizace Nekrachni proto učí studenty jednoduchý trik: přepočítat si cenu věcí na čas. „Když na brigádě dostávám 130 korun na hodinu, můžu si jednoduše spočítat, kolik odpracovaných hodin mě stojí letenka s kamarády. Je to zdravý reality check,“ vysvětluje Šimůnková. Strach z krachu a mýtus o ztracených úsporách Předchozí průzkum agentury Ipsos pro Garanční systém finančního trhu ukázal překvapivé číslo: celých 38 procent mladých lidí do 30 let si myslí, že v případě krachu banky by o část svých peněz mohli přijít. „Mladí lidé prostě vědomě nevědí, jak to funguje. Naše generace na počátku dospělosti zatím neměla takové množství peněz, aby musela řešit existenční otázky. Informace o ochraně vkladů sice jsou v podmínkách banky, ale ruku na srdce, kdo z nás je v téhle rychlé době čte?“ podotýká Šimůnková. Neznalost těchto pravidel může v krizových situacích vést k panice. Přitom vklady na účtech u bank s licencí ČNB jsou ze zákona chráněny Garančním systémem finančního trhu (GSFT) až do výše 100 tisíc eur (cca 2,5 milionu korun) na jednoho klienta u jedné banky. V případě krachu banky začíná výplata náhrad obvykle do 7 pracovních dnů od rozhodnutí České národní banky. Díky bankovní identitě lze vše vyřídit kompletně online z pohodlí domova. Bankovní potíže: Proč je panika největší chyba Historie ukazuje, že největším nepřítelem peněz není samotný trh, ale hromadná panika. Co tedy dělat, když se v médiích objeví zpráva, že má vaše banka finanční potíže? „V první řadě je nutné zachovat klidnou hlavu. Pokud lidé začnou pod vlivem emocí hromadně vyhrabávat úspory, vybírat hotovost a posílat sousedy, aby udělali totéž, zdravou banku tím mohou reálně položit. Tuhle destruktivní vlnu (tzv. run na banku) totiž způsobuje právě panika,“ varuje Maria Šimůnková. Jako nejlepší prevenci proti strachu i reálnému riziku doporučuje jednoduché a nestárnoucí pravidlo: diverzifikaci. Dnešní mladá generace má obrovskou technologickou výhodu: založení nového účtu online zabere v mobilu sotva několik minut. Správně rozložené finance by měly ideálně stát na třech pilířích: - Nenechávat vše na jednom místě: Nemějte veškeré své úspory u jedné jediné bankovní instituce. - Rozdělit role: Pro běžné denní placení využívejte jednu banku a volné úspory nebo finanční rezervu posílejte na spořicí či termínované účty k jiným poskytovatelům. - Využívat výhody trhu: Rozdělením peněz můžete flexibilně reagovat na trh a optimalizovat své finance tam, kde zrovna nabízejí nejvýhodnější zhodnocení. Pokud dodržíte toto základní pravidlo a nepřekročíte u jedné instituce limit pojištění vkladů, můžete spát naprosto v klidu. I kdyby nastal ten nejčernější scénář, díky ochraně od GSFT o své peníze nepřijdete a proces výplaty vás nijak existenčně neohrozí. Jak dosáhnout finančního „zenu“? Podle Nekrachni není finanční dospělost nuda plná odříkání, ale svoboda pramenící z toho, že se o své peníze nemusíte bát. Finanční well-being znamená nebát se otevřít mobilní bankovnictví a nenechat si diktovat svůj úspěch trendy ze sociálních sítí. „Být ve finančním zenu znamená vědět, jak věci fungují, kde hledat informace a kde případně najít pomoc. Pak vás žádná situace nerozhodí,“ uzavírá Maria Šimůnková a dává posluchačům jasnou radu, kterou mohou aplikovat hned dnes: „Bavte se víc o financích. Nestyďte se a otevřete tohle téma u večeře s partnerem nebo s rodiči. Možná se dozvíte něco nového a vzděláte se společně.“ Článek vznikl ve spolupráci s institucí GSFT.