Článek Mezi nejostudnějších kapitoly vládnutí kabinetu Petra Fialy patří neúspěšný pokus vystrnadit z českého daňového systému jednu z jeho největších absurdit. V rámci konsolidačního balíčku slepeného z různých opatření tehdejším ministrem financí Zbyňkem Stanjurou měla padnout nulová sazba spotřební daně na tichá vína. Dopadlo to jako vždycky, Stanjurova kapitulace před vinaři byla, tak jako v případech jeho předchůdců, absolutní a bezpodmínečná. Proto nebylo překvapivé, když se v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše objevila věta: „Odmítáme zavedení spotřební daně na tiché víno.“ Střet s vinařskou lobby, v němž za Stanjury došlo i na výroky o „vyhlazení jižní Moravy“ a na otevřené výhrůžky politikům (billboard hlásal „Stanjuro, na Moravu nejezdi!“), si nechtěl zopakovat nikdo. Jenže to, co vypadalo jako velkolepé a permanentní vítězství českých vinařů nad politikou i zdravým rozumem, dostává v posledních dnech a týdnech mírné trhliny. „Když se podíváme na jiné zdanění alkoholu, tak to nedává smysl. Bude o tom debata,“ prohlásil Andrej Babiš 21. června. „Já osobně si myslím, že by se to mělo narovnat, všechny tyhle spotřební daně,“ dodal premiér. Týž den ve svém pravidelném nedělním videu téma rovněž zmínil: „Alkohol je jed a taky to chceme řešit, ale řekněte nám, jak, dejte nám nějaké návrhy,“ vyzval své sledující a pokračoval: „Zdaníme konečně to tiché víno, například? Zakážeme prodej alkoholu večer, jak to udělali ve Varšavě?“ Kritikem nulové spotřební daně na tiché víno je dlouhodobě i ministr zdravotnictví a Babišův spolustraník Adam Vojtěch. Z jeho strany ostatně vzešla i podpora Babišem zmíněného návrhu na částečný zákaz večerního prodeje alkoholu, s níž ovšem tvrdě narazil u ministra sportu Borise Šťastného z Motoristů sobě. Šťastného spolustraník a šéf rozpočtového výboru sněmovny Vladimír Pikora se ovšem vyjádřil ve prospěch nenulové spotřební daně na tiché víno: „Pro některé lidi z Moravy je zdanění tichého vína nepřijatelné. Rozpočet to ale potřebuje. Já osobně jsem pro zdanění,“ řekl Echu24 Pikora. Jeho stranický šéf Petr Macinka jej za to označil za „vydřiducha“. Může za to Babiš Jak se přihodilo, že se věc, která je jasnou a prostou větou tabuizována v samotném programovém prohlášení vlády, dostává na přetřes? Jak praví titul jedné z propagačních knih hnutí ANO, může za to Babiš. Premiér se před pár týdny nečekaně pustil do zásadní proměny protidrogové politiky. Na prvním místě si vyhlédl kratom, z nějž se stala hrozba pro budoucnost dětí a nepřítel veřejného zdraví číslo jedna. Vyhlásil kratomu válku ztělesněnou dokonce specializovaným „lex“. Ten mimo jiné zvyšuje hranici legálního nákupu drogy z 18 na 21 let, zavádí spotřební daň a drakonicky zpřísňuje podmínky prodeje, včetně zákazu e-shopů. To všechno kvůli substanci, která podle dat hrdě prezentovaných Babišem i Vojtěchem souvisela v roce 2025 se 17 úmrtími. Zcela logicky vyvstala otázka, proč je vláda, která má takovou starost o kratom, tolik pasivní v případě alkoholu, návykového nervového jedu, který zabije každoročně tisíce lidí a do nemocnic pošle stovky otrávených dětí. Dlužno dodat, že Babiš tuto nelogičnost pochopil, a ačkoli to není třikrát populární, alkohol ve svých posledních projevech mezi nepřítele veřejného zdraví po bok kratomu zařadil. Roli sehrál i Babišův důraz na prevenci. Alkohol nejenže přímo zabije tisíce lidí ročně, ale patří k hlavním příčinám vzniku kardiovaskulárních chorob, které jsou nejčastější příčinou úmrtí Čechů, a pomáhá i vzniku řady rakovin, které jsou na žebříčku zabijáků na druhém místě. Proto Babiš začal v zápalu pro politiku závislostí zcela správně hlásat, že „alkohol je jed“. Nepochybně ví i o tom, že Češi do sebe tohoto jedu nalijí nejvíc (nebo skoro nejvíc, záleží na žebříčku) na světě. A možná se premiérovi doneslo i to, že celou čtvrtinu objemu tohoto jedu do sebe Češi nalijí v podobě tichého vína, tedy se státní podporou v podobě nulové spotřební daně. Ekonomické náklady pití alkoholu (včetně daňově zvýhodněného vína) se přitom počítají v desítkách miliard ročně. Přejít od slov k činům Nikdo, komu autenticky záleží na veřejném zdraví, zdravotní prevenci a boji se závislostmi, nemůže ignorovat skutečnost, že český stát prostřednictvím daňové úlevy významně podporuje spotřebu alkoholu. Babiš v tuto chvíli působí dojmem, že mu na zmíněných věcech skutečně záleží, jakkoli se k nim (jako k protidrogové politice) nestaví vždy nejchytřeji. A že si je české vinné absurdity vědom. Přejít od slov k činům nevyžaduje v tomto případě skoro žádnou práci. V minimalistické variantě jde o pár řádků zákona, který líh ve víně zdaní stejně jako líh v kořalce. V maximalistické variantě je k dispozici komplexnější návrh chytřejších spotřebních daní z dílny PAQ Research. Naproti tomu ale přechod od slov k činům v tomto případě vyžaduje mimořádnou politickou odvahu. Odvahu čelit podobně hysterické a agresivní kampani vinařské lobby, jakou jsme viděli za Zbyňka Stanjury. Odvahu postavit se moravským poslancům napříč politickým spektrem. A konečně odvahu připustit, že ne všechno, co je napsáno v programovém prohlášení, je dobrý nápad.