Článek „Podpořit dialog, posílit vzájemné pochopení a dát vzniknout poutům mezi českými nastoupivšími politickými lídry.“ Těmito slovy izraelská ambasáda v Praze letos na jaře nabídla mládežnickým organizacím tuzemských zavedených stran místo na Izraelem organizované a plně hrazené letní studijní cestě. V letmém itineráři blízkovýchodní strana kromě pobídky k navázání vazeb s izraelskými vrstevníky slibovala také návštěvu kulturních památek. Poslankyně Lucie Bartošová (ODS) na instagramu popsala, že je „hned první den uchvácena geniem loci všude kolem“. Záměr svolavatele výletu, tedy vybudovat v mladých politicích pozitivní vazbu ke státu Izrael, se tak zřejmě začal naplňovat hned zkraje pobytu. „Při procházce Jeruzalémem jsem viděl mešity vedle synagog. Žádná rasová nenávist,“ sděluje na základě prohlídky hlavního města závěry účastník Max Špachta z TOP týmu. Nabídku na tutéž cestu podle informací redakce dostaly i mládežnické organizace hnutí ANO a STAN. Mladé ANO podle slov předsedy Adama Knedlhanse dalo přednost práci na kampani do komunálu, mladí Starostové prostřednictvím předsedkyně a olomoucké poslankyně Zdeny Kašparové vzkázali, že návštěvu považovali v době tamního předvolebního boje (v říjnu se odehraje hlasování do Knesetu) za nevhodnou. Mladému Pirátstvu pozvánka nedorazila, šéf Motorgenu, tedy pobočky Motoristů pro mladé, poslanec Matěj Gregor na dotaz ohledně pozvání nereagoval. Zúčastnění mládežníci z půdorysu koalice Spolu problematickou rovinu v návštěvě nikterak neshledávají, byť po vlně kritiky předsedové Miloš Ulrich (TOP 09) a Michal Chládek (ODS) fotky z návštěvy pro jistotu proložili také prohlášeními, kde své konání obhajují. Šéf TOP týmu například argumentuje, že si přijel „udělat vlastní názor, naslouchat lidem a poznat realitu na vlastní oči“. To je bezpochyby chvályhodné. Pokud ale člověk opravdu touží po poznání reality na vlastní oči, státním aparátem pečlivě nadesignovaná a kompletně hrazená cesta těžko může být vhodným prostředkem. Celý program ostatně startoval zastávkou na izraelském ministerstvu zahraničí, jak se aspirující politici pochlubili na sítích. Tomu šéfuje Gideon Saar, který hájí tezi, že po konci války musí být Pásmo Gazy menší. Postoje implikující přinejmenším decimaci obytné infrastruktury lze sotva považovat za dobrý odrazový můstek k vedení kritického dialogu. Pravidla platí jen pro některé V české veřejné debatě se usadil obludný dvojí metr. Izrael má v jeho logice právo na sebeobranu, nemá ale povinnost řídit se stejnými smluvenými pravidly, když jde o práva Palestinců. Tam jako by platila malá hvězdička na konci dokumentu, která by opravňovala Tel Aviv dle vlastního uvážení na veškerá pravidla zapomenout. A ještě očekávat solidaritu. „Trvat na tom, aby Izrael bezvýhradně dodržoval mezinárodní humanitární právo, přitom není žádný utopický aktivismus nebo výmysl lidskoprávních organizací. Jsou to pravidla, k jejichž dodržování se v minulosti dobrovolně zavázaly všechny civilizované vlády – včetně té izraelské,“ napsal už v roce 2024 pro deník The Guardian spisovatel a profesor práva z Princetonské univerzity Kenneth Roth. Postoje mladých zástupců ODS, TOP 09 a KDU-ČSL k etnické čistce, již podle vyšetřování OSN a UNICEF s cílem eliminovat gazské obyvatelstvo izraelská armáda páchá, jsou více než zdrženlivé – že by na to v rámci tolikrát skloňovaného dialogu prostě nepřišla řeč? Líbivě vypadající „studijní cesta“ je tedy spíše případovou studií, jak snadno se lze stát součástí taktiky válčícího státu legitimizovat svoje počínání.